Bilaterální a trilaterální zahraniční akce

Omezené možnosti mezinárodní spolupráce v 50. a 60. letech umožnily alespoň navázání bilaterálních a trilaterálních odborných styků s hematologickými společnostmi sousedních socialistických států, které byly ve stejné situaci. Tak se z podnětu ČsHS uskutečnily v roce 1966 první Československo-polské hematologické dny v Novém Smokovci, druhé v roce 1972 byly v Katovicích. Zájem o navázání přímé spolupráce projevila i hematologická společnost NDR. Výsledkem byla společná konference obou hematologických společností v roce 1974 v Karl-Marx-Stadtu. Aby mohla ČsHS dostát závazkům jak vůči Polsku, tak vůči bývalé NDR, uspořádala v roce 1976 první trilaterální sympozium na Kružberku u Opavy. Následovala trilaterální sympozia v Polanici u Wroclavi (1978), v Kostelci u Zlína (1982), v Zakopaném (1984), v Oybinu (NDR, 1986) a poslední v Třinci (1989). Další plánované sympozium ve Varšavě se již neuskutečnilo, protože uvolnění politické situace v bývalých socialistických státech umožnilo rozvíjet neomezené mezinárodní styky.

Podobně jako ČHS rozvíjela odborné styky s Polskem a NDR, SHTS navázala díky prof. Hrubiškovi odborné styky s Maďarskem. První Československo-maďarské sympozium se konalo v Bratislavě v roce 1978, druhé v Sombathely (1981), třetí v Košicích (1983), čtvrté v Debrecíně (1987), páté v Bánské Bystrici (1990).

Mimo spolupráce s hematologickými společnostmi socialistických států došlo i k navázání styků s Francouzskou hematologickou společností. V roce 1967 se uskutečnily první Francouzsko-československé hematologické dny v Paříži, kam bylo pozváno 17 našich pracovníků. Československo-francouzské hematologické dny se konaly v roce 1969 v Praze. Přednášelo na nich 8 nejvýznamnějších francouzských hematologů. Úzké vztahy některých našich hematologů s ředitelem Centra krevní transfuze a hematologické kliniky prof. Waitzem ve Štrasburku vedly k uskutečnění přednáškového večera štrasburských hematologů v Praze 1970.

Velmi živé, pravidelné a dlouhodobé byly styky s Mezinárodní společnosti pro chemoterapii a imunoterapii (IGCI ) ve Vídni. Tím, že tato společnost kryla výlohy spojené s účastí na každoročních konferencích ve Vídni a později v Linci, umožnila našim pracovníkům začlenit se (neoficiálně, neboť oficiálně to nebylo povoleno) do jejich výzkumných programů. Oba prezidenti této společnosti A. Stacher a D. Lutz se stali čestnými členy naší společnosti.